Vděčnost upřímně dávej, vrátí se ti
Je 11 hodin večer, já ráno vstávám ve 4 hodiny na brigádu a při mé pravidelné povinné večerce, mezi půl 10 až desátou hodinou, abych v práci byla schopna fungovat, mi budík ukazuje, že nemá cenu ani na těch pár hodin spánku zamhouřit oči. Stejně, mám tu potřebu se vám vypsat ze všeho, co se mi dnes událo #vděčnost.
A zkusit i vám otevřít svět plný úžasných možností, který možná přehlížíte vlivem dnešní doby a systému, který nám ten život víceméně nalajnoval dopředu.
Den E
Čtvrtek, 27.6., byl můj den D, nebo bych spíš měla napsat den E, jako eli.nezvalova, což je můj, už dnes zveřejněný blog, na kterém jsem v posledních týdnech intenzivně pracovala ( bližší okolí může jedině souhlasně přikývnout #nemámčas #musímpsát ).
Nechci, v dnešním článku, vůbec fňukat, kolik energie mi příprava vzala, chci vám vyzdvihnout své myšlení, které se v posledním půl roku dosti pozměnilo #myslipozitivně a ukázat vám na konkrétním příkladu, co je na té "tvrdé dřině" a úsilí nejkrásnější. Nadchla jsem se pro psaní, tvoření, inspirování a vzájemné motivování sebe i vás tak, že můj pocit momentálního štěstí je daleko silnější, než celkově v mém životě kdy byl!
Kdyby se dal serotonin naplnit do skleněné nádoby, přetekla by mrknutím oka.
Všechny problémy okolního světa jsem přestala vnímat, nechtěla je vpustit do svého života a když to bylo nezbytně nutné, vždy jsem přetvořila zlé v to dobré #noproblems #nostress. Naprosto tímto postojem překopávám svůj život k lepšímu já, což s negativními vibracemi ve vašich životech nikdy nepůjde.
Musím ale připomenout, že pokud své nepříjemné problémy v životě odsunete na neurčito s tím, že si například potřebujete od všech starostí odpočinout, nikdy s vámi nebude hlava spolupracovat a vy zkrátka nevypnete na 100 % . To je fyziologicky i psychologicky prokázaný jev, který výmluvami neobejdete.
Museli byste být opravdu dobří specialisté v oboru psychologie ,abyste dokázali ošidit tak vychytralý a cenný "stroj", jako je náš mozek.
Proces sebe utváření, který nedokážu popsat úplně smysluplně ( #somnapisala ) – je to zkrátka "extremní dávka" serotoninu – hormonu štěstí, která jde rovnou do žil #jsemčistá . Nikdy jsem takovou vášeň, naplnění a smysl mého života nezažila až do dnes.
S přibývající věkem si uvědomuji, že takové pocity v dětství či období dospívání ani zažít reálně, s plným vědomím, nelze. V těchto obdobích si sami sebe - svoji existenci - ani pořádně neuvědomujeme a hodnotový i sebe systém se nám teprve utváří na základě okolních vlivů , mezníků a sociálních kontaktů, se kterými se setkáváme během naší životní cesty.
Nemám ani zapotřebí sdílet ve svém článku ohrané fráze typu „konečně můj život dostal smysl“ , protože tomu tak skutečně není či si tyto pomyslné věty vůbec připustit ve svém životě. Každé období od narození do současnosti svůj smysl a poslání mělo a má, jen je specifické jinými projevy.
Já pochopila svůj život, jeho smysl, v přítomnosti - nynější době.
Přijala jsem místo, pozici, kde se momentálně nacházím, zhodnotila ji , díky svým dosavadním zkušenostem a sama jsem se rozhodla, jít proti proudu. Navzdory nevůli , porážkám, stagnacím se nevzdávám, protože i to, k životu patří, tak se nevzdávejte ani vy!
Naučila jsem se milovat své chyby, ale zároveň na nich usilovně pracovat, i když jsou to dětské krůčky. Ty, já mám radši, než abych kráčela rychlostí sedmimílových bot a přehlížela tak podstatné detaily svého života.
"být šťastný" neznamená vždy štěstí
Opravdový pocit štěstí, během života, zažijeme málo krát. Naplněnost , spokojenost s aktuálním životem, co žijeme, místem, kde se nacházíme, od prehistorie lidstva zkrátka nemáme souzené. Ani by to nebylo správné.
Zkuste si představit , kdyby každý kolem vás, včetně vás, byl naprosto spokojený. Za chvíli byste umřeli. A teď v tom nehledejte žádnou ironii či humor. Lidstvo, by bez problémů, překážek a následných emocí štěstí, lásky a radosti vymřelo. Takhle náš organismus nastavený není . U nás, je prioritou pudová reakce „ fight or flight“ – uteč nebo zaútoč – ať chceme či ne.
Když máme v kořenech zakódované pudy a situace, které neovlivníme a nezměníme, nesnažte se o to! Zkuste to přetvořit ve svůj prospěch a vytěžit z toho zla dobro. Opravdu se*te ,s prominutím, na všechny a na vše , co vám v životě, z dlouhodobého hlediska, nedělá dobře a skočte po jiné příležitosti.
Zdravý člověk nemá svůj život prožit ve stereotypu. Má se orientovat v aktuálním dění, rozvíjet svůj potenciál ve všech oblastech, které ho zajímají nebo ve kterých vyniká a má zkoušet a objevovat nové , neznámé příležitosti.
Pomáhej, bude ti pomoženo
Je v pořádku, ztratíme-li ve své životní cestě směr a najdeme-li k sobě někoho nebo něco, co nám znovu pomůže směr najít.
Pro mě, to znamená momentální nadšení , energie, radost z rozhodnutí, založit si svůj vlastní blog, pro vás to může být i pomoc ze strany odborníka. Kolikrát i já přemýšlela ( mluvila o tom se známými ) vyhledat specialistu, protože jsem zkrátka cítila, že mám v sobě problémy či existenční krize, které nějakým způsobem potřebuji ze sebe dostat. A věřte, že dusit to pod pokličkou, vše akorát zmnohonásobíte. Možná bude i pro vás řešení, sdělovat své pocity, myšlenky a názory veřejně, stejně jako jsem se proto rozhodla já. Jen jste potřebovali to ( pomyslné ) nakopnutí z venku, které vás, ve vašem rozhodnutí, utvrdilo.
Důležité je, ať už se pro svůj pocit naprostého štěstí a blaženosti, rozhodnete uskutečnit cokoliv, zůstaňte sví. Dopřejte si čas chvíli sami na sebe, na to, se znovu poznat, najít vaši osobnost, to co vás utváří, baví ale i to , co vám opravdu i po zdravotní stránce nedělá dobře, ALE…. zakažte si to pomyslné ale!
Nač ztrácet čas s nevyřešitelnými problémy
Mě, po celou cestu , co jsem na sobě, svém úspěchu, své osobě, usilovně makala den co den, hodinu po hodině, při každé prohře si říkala, že musíš vydržet, protože trpělivost růže přináší a že za čas, až se budu zpětně ohlížet, budu za tyto prohry děkovat, až k mému stanovenému cíli naplňoval , troufnu si říct, opravdový hormon štěstí.
Chápu, že lidem, kteří jsou i nevědomě nespokojeni sami se sebou, moje nadšení, vystupování a sdělování, může přijít nepravdivé či falešné. To je právě jen a pouze v nich!
Člověk stejně smýšlející a na svět nahlížející vám nenapíše nic negativního ,protože ty negativa ani nevyhledává. Takový lidé, se mají v životě o mnoho lépe, protože jím proplouvají na pozitivní vlně, která jim přináší do života jen to dobré.
Přirovnala bych to k počínajícímu vztahu a stavu " zaláskování" alias růžových brýlí. Akorát takto žijící lidé, mají tu výhodu, že si tento stav, dokážou udržet po celý život.
A lidé, kteří si to dobro a pozitivno pustili do svého života a srdce tak, jako jsem to udělala i já, si utvoří jakousi nepropustnou bublinu / štít, do které si to negativní už také nevpustí.
Je to hold o odolnosti, cviku, výdrži a píli! A jestli nebudete chtít slýchat stížnosti druhých, nebojte se s nimi v tu dobu přestat mluvit či se o jejich starosti zajímat a podporovat je tak k šíření negativna nebo jim otevřeně a s poklidem vysvětlete, že tohle smyšlení není vhodné. Třeba je tím naučíte taktiky – Hledej v tom špatném jen to dobré – a tím se následně dostaví i pocit štěstí vám , že jste udělali něco dobrého a přínosného pro druhé.
Štěstí je tu pro každého
Je čtvrteční noc, píši vám mé pocity, ohledně opravdového štěstí a stejně se v tom po celou dobu psaní utvrzuji.
"Teď je ta doba, tak si to užívej na maximum a neboj se si to sama přiznat i veřejně o tom mluvit."
Kolikrát o tom lidé potřebují slyšet, aby se nad celou situací zamysleli a začali podle toho jednat.
Už od rána jsem byla šťastná za to, že zkrátka zde můžu být, dělat co mě baví, udělat něco pozitivního a přínosného pro druhé a večer se mi ta upřímná snaha, která vlastně ani snaha nebyla, protože to prostě dělám vše s láskou a radostí, že můžu pomoc ostatním, vrátila zpět v podobě, pro mě naprosto nečekané události, výhry v soutěži o Legracie tyčinky, které jsem zrovna dnes ráno na instagramu vzpomínala, že bych si je přála konečně ochutnat, aby vám na ně mohla přistát recenze. A víte co? Já se z toho štěstím rozbrečela a musela se o ten kousek štěstí podělit i zde na blogu s vámi. Protože vás, mé čtenáře, mám neskutečně ráda a věřím, že budeme společně jen růst.
