Občas mě zamrzí, když vídám v obchodech, v sekci zdravá / sportovní výživa, tyčinky, které jsou v jejich nabídce. Samozřejmě se to nevztahuje jenom na tyčinky.
Nápad, sepsat tento článek, mi vnukla právě moje kolegyňka z obchodu, když se proti mě řítila s plnou náručí "proteinových" tyčinek a se slovy:
" Tohle je moje závislost, které bych se mohla ujíst!" .
Když jsem ji s povzdechem odpověděla, zda viděla jejich složení, oponovala mi:
" Mě to u těchto tyčinek nezajímá, raději na to ani ani nekoukám."
A raději unikla mému ostrému pohledu.
Já si v ten moment pomyslela, zda opravdu většina z nás takto přemýšlí, nad výběrem potravin?
Rovnováha, ve snaze žít zdravě, je nutnost
Já sama zastávám pravidlo 80:20, kdy 80% z vašeho jídelníčku tvoří kvalitní, nejméně zpracované potraviny a v těch 20 % si dopřejete to, co máte rádi. A z hlediska dlouhodobě udržitelného zdravého životního stylu je balanc v jídelníčku velmi důležitý. Jinak skončíte v začarovaném kruhu výčitek a otřepaných frází " od zítra už fakt začnu " , " dneska už jsem to nevydržela, tak už na to kašlu" , apod.
Čím to, že v dnešní době takových možností a takového výběru, který je na trhu dostupný, stále převažují méně kvalitní potraviny, které si hrdě nesoucí názvy " fitness" či " protein " absolutně nezaslouží. A produkty, které jsou tak kvalitní, lidé , kteří je vyrábí jsou opravdu poctiví a kolikrát i původem ze země, ve které žijete, často nedosáhnou takové pozornosti a ohlasu , jako by si právoplatně zasloužily! Přitom srovnáme - li tyto dva tábory výrobců po finanční stránce, rozdíl je víceméně nulový.
Takže se ptám, kde je ten hlavní problém v době, kdy je platforma "fitness" , cvičení, zdravá strava a životní styl tak populární ? Proč obchody zůstávají věrní firmám s méně kvalitními produkty a nedají prostor nově vzniklým či menším firmám?
Z mého pohledu je chyba v nás! V zákaznících. Ano, pravda ve většině případech bolí a mnohdy si ji ani sami nedokážeme přiznat a zkrátka žijeme v zajetých kolejích či svádíme vinu na naše okolí.
Kdo hledá, ten najde
Ale přenesu - li to do tématu dnešního článku, kolikrát už jste šli do konkrétního obchodu s tím, že jdete přesně pro jednu konkrétní věc. Co teprve, když dojdou akční letáky, ne jeden z nás, si zvýrazňovačem zatrhává, co si chce koupit v Kauflandu, Tescu a Albertu. Málem bych zapomněla zmínit akce v takovém Lidlu!
Stereotyp nás (NE) vědomě ničí
Přesně na tyhle stereotypně zajeté rituály následně obchodní řetězce reagují, když objednávají zboží z velkoobchodů. Já sama se s tímto návykem v obchodě často setkávám. Zaměstnanci, pověření objednávkami, automaticky zaškrtávají políčka těch nejoblíbenějších a nejprodávanějších potravin, protože se musí řídit poptávkou. Tak obchod zkrátka funguje. Když se okusí sem, tam vzít nově uvedený produkt či jeho alternativu, většinou se setkávají s negativními ohlasy a poptávkou na výrobek, který jsou zvyklí.
Návyk či závislost na určitý výrobek je natolik silný a zakořeněný, že už zkrátka nemáme potřebu hledat nové a lepší výrobky na našem trhu.
Dá se to nazvat leností nebo už to hraničí se závislostí? Nad tím se zkuste zamyslet i vy sami.
Pocit, vyvolaný ke konkrétnímu výrobku, či jeho chuť, která člověku tolik vyhovuje, je zkrátka silnější, než upřednostnit vlastní zdraví, funkčnost těla a jídlo jako palivo pro něj.
Závěrem
Ano, je v pohodě si v rozumném množství dopřát i potraviny s menší využitelností pro naše tělo.
Není v pořádku stát na jednom místě, být pasivní uživatel toho, co je nám předkládáno a obhajovat to otřepanými frázemi.
